Karlovarský kraj
Share
Tweet

Karlovy Vary

Adresa

Moskevská 2035/21, 360 01 Karlovy Vary, Česká republika

Karlovy Vary

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad) je statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě se pohybuje kolem 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem. Je to nejnavštěvovanější lázeňské město v česku.

  • kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
  • okres (NUTS 4): Karlovy Vary (CZ0412)
  • historická země: Čechy
  • katastrální výměra: 59,10 km²
  • počet obyvatel: 50 172 (1. 1. 2013[1])
  • zeměp. souřadnice: 50° 14′ s. š., 12° 52′ v. d.
  • nadmořská výška: 447 m
  • PSČ: 360 01
  • zákl. sídelní jednotky: 50
  • části obce: 15
  • městské části / obvody: 0
  • katastrální území: 15
  • adresa magistrátu: Magistrát města Karlových Varů
  • Moskevská 21
  • 360 21 Karlovy Vary
  • posta@mmkv.cz
  • primátor(ka): Petr Kulhánek (KOA)
  • http://www.mmkv.cz

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.
V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jež je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.
V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).
Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.
Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.
Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny.

Město se nachází nedaleko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně bohatá na mineralogické nálezy.



Řeka Teplá
Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře, Rolava a Teplé. Městskou částí Dvory protéká Chodovský potok. Na úseku Ohře protékající městem leží dva jezy: Tuhnický jez a Jez u Solivárny.

Hospodářství 

Oblast oplývá přírodním bohatstvím, což se projevuje v místním průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se o již zmiňované minerální prameny (výroba balené minerální vody) či ložiska kaolínů, jehož se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu.
 

Vřídlo

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,CaSO4, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO2 0,375 - 0,750 g/l.
K věhlasu lázní velmi významně přispěl lékař dr. David Becher (zem. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Význam a ohrožení pramenů 
Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti „vyschly", což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody na dolu Marie Majerové. Následně došlo k zatopení dolu a současně dočasnému vyschnutí pramenů ve Varech. Poté bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla.
Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Město se proti tomu brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky. Další ochranný krok je regulace výstavby kolem pramenů.
Kolonády 
Ze 79 karlovarských pramenů je 13 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka 15) zachyceno a používají se pro pitné kúry. Ve městě je celkem 5 kolonád.
Sadová kolonáda — Pramen Hadí, Pramen Sadový, Pramen Svoboda
Mlýnská kolonáda — Pramen Skalní, Pramen Libuše, Pramen Kníže Václav I a II, Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka
Tržní kolonáda — Pramen Tržní, Pramen Karla IV.
Zámecká kolonáda — Pramen Zámecký dolní, Pramen Zámecký horní
Vřídelní kolonáda — Vřídlo

Sklářství 

Sklárna Moser
Porcelán 
Starorolský porcelán Moritz Zdekauer
Sedlecký kaolín

Nápoje 
likér Becherovka od Jana Bechera
produkty z minerálních vod, např. Poděbradka nebo Mattoni

Kultura

Ve městě se nachází divadlo a množství kinosálů, ve kterých se každoročně koná významný filmový festival, kde se také uděluje každoročně velká cena — "Křišťálový glóbus" a několik hlavních cen. Také je ve městě letní kino, které dlouhá léta chátralo, v roce 2011 bylo rekonstruováno.
Kina ve městě 
Kino Čas
Kino Drahomíra (Pannasonic)
Filmotéka[editovat | editovat zdroj]
Vrchní, prchni!
Casino Royale (James Bond) — 2006
Kopytem sem, kopytem tam
Poslední Prázdniny
Rytíři ze Šanghaje
Mezinárodně[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Vzdělání 

Ve městě se nachází 16 poboček mateřských škol,11 Základních škol, 2 Základní umělecké školy,14 středních škol a 5 vysokých škol.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam školských zařízení v Karlových Varech.

Doprava 

Silnice 
Městem prochází důležité silniční tahy
R6 (I/6) — trasa Cheb — Karlovy Vary — Praha
Rychlostní silnice R6 prochází městem nově od roku 2008,kdy byl vystavěn průtah městem
I/13 — trasa Karlovy Vary — Ostrov — Chomutov
I/20 — trasa Karlovy Vary — České Budějovice

Železnice
Karlovy Vary leží na hlavní železniční trati Cheb — Ústí nad Labem (trať 140), ze které zde odbočují regionální tratě do Mariánských Lázní a Johanngeorgenstadtu.

Významné železniční stanice 
Horní nádraží (protíná trať Cheb – Chomutov)
Dolní nádraží (regionální tratě do Mariánských Lázní)
Železniční zastávky[editovat | editovat zdroj]


Letiště Karlovy Vary
Stará Role
Dvory
Doubí
Cihelny

Letiště Karlovy Vary je mezinárodním veřejným civilním letištěm, nachází se 4,5 km jihovýchodně od centra města v místní části Olšová Vrata. V roce 2011 odbavilo téměř 100 000 cestujících.
Pravidelné linky přivážejí po celý rok turisty zejména z Ruské federace, letní charterové linky využívají obyvatelé regionu při cestě k moři.

Městská hromadná doprava
Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Karlových Varech, Městská autobusová doprava v Karlových Varech a Lanové dráhy v Karlových Varech.
Městská hromadná doprava je v Karlových Varech zajišťována výhradně autobusy. Zvláštností jsou zde dvě lanovky (lanová dráha Diana a lanová dráha Imperial), z nichž na té druhé platí jízdenky běžné MHD.
V minulosti se také několikrát uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy v Karlových Varech.

Životní prostředí 

Významným zdrojem emisí a hluku je průtah silnice R6 (I/6), který protíná město v údolí Ohře.
Odpadní vody[editovat | editovat zdroj]
Čištění odpadních vod pro město zajišťuje ČOV Drahovice (výstavba 1967 a následná modernizace).

Odpady a recyklace 


"kontejnerové hnízdo" v ulici Nábřeží J. Palacha — Foersterova
Svoz směsného komunálního odpadu ve městě provádí společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. a likvidace je prováděna na skládce Činov (Andělská Hora).Svoz tříděného odpadu (plast,papír,sklo) provádí společnost Resur,spol. s r.o. a úprava je prováděna na třídící lince v Otovicích.

Sběrné dvory 
Růžový vrch — Horní nádraží, sjezd z ulice Jáchymovská (RESUR spol. s r.o.) 
Rybáře — UL. Buchenwaldská křižovatka s ulicí Celní (Marius Pedersen a.s) 

Členění města 

 Karlovy Vary se v současnosti skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území:

Bohatice
Cihelny
Čankov
Doubí — k. ú. Doubí u Karlových Var
Drahovice
Dvory
Hůrky — leží na k. ú. Olšová Vrata
Karlovy Vary – leží na k. ú. Karlovy Vary a Tuhnice
Olšová Vrata
Počerny
Rosnice — k. ú. Rosnice u Staré Role
Rybáře
Sedlec — k. ú. Sedlec u Karlových Var
Stará Role
Tašovice
Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Andělská Hora, Březová, Dalovice, Hory, Jenišov, Mírová, Otovice a Všeborovice.

Správní území

Související informace naleznete v článcích Okres Karlovy Vary a Obvod obce s rozšířenou působností Karlovy Vary.
Karlovy Vary jsou okresním a krajským městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karlovy Vary se skládá ze 53 obcí, ORP z 40 obcí.

Osobnosti

Johann Josef Loschmidt (1821–1895), rakouský fyzik a chemik
Heinrich Mattoni (1830–1910), podnikatel, zakladatel firmy Mattoni
Ludwig Moser (1833-1916), rytec, zakladatel skláren Moser
Franz Planer (1894–1963), americký filmový kameraman českého původu,
František Běhounek (1898–1973), český fyzik a spisovatel sci-fi
Karl Hermann Frank (1898–1946), bývalý knihkupec, prvorepublikový politik, člen SdP (Sudetendeutsche Partei) a aktivní nacista, státní tajemník úřadu říšského protektora, později popraven
Walter Kaufmann (1907–1984), hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent
Jan Pohan (* 1930), český herec
Jiří Bartoška (* 1947), český herec, prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
Josef Vilém z Löschneru (* 1809), český balneolog a rektor Univerzity Karlovy
Martin Havelka (* 1958), český divadelní a filmový herec, hrající v Městském divadle Brno
Jiří Dostál (1973-1999), český spisovatel sci-fi
Tomáš Vokoun (* 1976), český hokejista
Georg Riedel (* 1934), švédský skladatel a jazzový hudebník
Hana Soukupová (* 1985), česká modelka

Autor fotografie:
2M STUDIO s.r.o.

http://www.kvpoint.cz/cz/fotografie/mesta-9/mesta-23/grandhotel-pupp-karlovy-vary-1322